Někdo, kdo bych chtěl být - 9.kapitola b

16. srpna 2013 v 0:14 | Nyce-oH
Tak na začátek bych chtěla říct, že bude s určitostí i kapitola 9. c... nějak píšu moc dlouhé kapitoly :)
myslím, že mě dnes budete chtít, někteří z vás zabít... když já si prostě nemohla pomoct xD
hezké čtení přeji :)


b/b
Ondřej si v tichosti zalezl do svého pokoje, kde ulehl na svou postel, chvíli se odhodlával, než konečně otevřel první zprávu od Kryštofa a začetl se do ní. Byla krátká a stálo v ní přesně to, co i předpokládal.
Proboha, kolik jsi toho vypil?
Hned po dočtení otevřel druhou, která byla jen o pár minut mladší, než ta první, tam Kryštof pro změnu napsal jen tři otazníky a vykřičník.
A ve třetí se zas domáhal, aby mu Ondřej odepisoval, když už mu napsal, jako první a probral ho, tak že by od něj bylo i pěkné, kdyby ho pak následně neignoroval. Ta smska byla plná kousavosti, až se s toho Ondřej nepříjemně ošil.
A ta čtvrtá byla odeslána teprve před pár hodinami a byla taky nejdelší. Datovala se, až po těch třech zmeškaných hovorech, co od něj měl.
Tak jak tak koukám,
zřejmě vyspáváš,
ani snad nechci vědět,
jak ses musel včera zřídit,
když teď spíš tak dlouho…
Hádám, že jste jen nepili, co?!
Hmm…."Hezké!"
Tak až se milostpán vyspinká,
tak by se mi mohl uráčit
aspoň napsat, že je O.K…
Ps: doufám, že ti bude
aspoň pořádně blbě!
Ondřej si zhluboka povzdechl. Tak Kryštof mu přál ať je mu blbě, shrnul si. To zabolelo, i když co mohl taky čekat? Ač si to chtěl připustit nebo ne, tak musel uznat, že Kryštof na něj taky mohl být mnohem ostřejší a pořád by byl v právu, jelikož mu vážně neměl do své noční smsky psát, takové věci jaké v ní nakonec byly. Prsty si projel své přerostlé vlasy, měl by se nechat ostříhat, napadlo ho pak svévolně.
Tím se jeho myšlenky automaticky stočily k Antonínovi, zpropadený Antonín! Proč ten kluk musel být ksakru tak dokonalý? Proč nemohl být jako každý normální smrtelník se spoustou chyb?
Kdyby on byl Kryštof a měl by si vybrat mezi takovým pablbem, jakým je on sám a Antonínem, věděl, že by určitě neskončil sám se sebou, protože si neměl zhola, co nabídnout! A to se měl hodně rád.
Strašně se bál, že je jen otázkou času, než Kryštof dospěje ke stejnému závěru. Kdyby ho tak mohl vzít za ruku a říct pojď, utečeme někam hodně daleko, někam kde se neřeší, kdo s kým je, někam kde to lidi nezajímá, někam kde se nestřílí za to, že se člověk chová přirozeně, že má jednoduše čistě lidsky rád.
Nespokojeně zavrtěl hlavou a zamračil se, až se mu mezi obočím udělaly vrásky. To by nejdřív muselo, nějaké takové místo taky existovat! Kdyby jen šlo tak lehce změnit, čím se za roky své existence stal… Nebyl tak naivní, aby byl jen toho názoru, že za všechno mohlo prostředí, v kterém byl. Jak plazivý had na něj útočila ta skutečnost, že i kdyby byl někde jinde, byl by nejspíš pořád stejný, jelikož se znal - Vojta mu to řekl moc dobře- pořád se něčeho bojí, bez ohledu na to jestli má proč nebo ne.
Jedním slovem… tragédní! Ano byl tragédní, až to bolelo. Což by možná i bylo v pořádku, kdyby to ovšem způsobovalo bolest jen jemu samotnému. Po takovémhle přemýšlení se mu, už nechtělo volat a ani psát textovku. Nejraději by někam zalezl, někam mimo tuto realitu a zavolal by teprve, až by získal stabilní půdu pod nohama. Do té doby by rád hrál mrtvého brouka. Mrtvého brouka, co už nemusí o ničem přemýšlet. Kdyby tak dokázal nemyslet. Vypnout. A žít z minuty na minutu, bez ohledu na okolnosti. Začal si přát, aby byl míň jak on a víc jak Vojta- jeho život by byl pak asi o poznání jednoduší.
Blbost! Vrátil se zpátky do reality. Zatřepal hlavou, aby z ní dostal i poslední zbytky tak stupidní úvahy. Nemá přeci čas soustředit se na takové nesmysly, když by měl volat Kryštofovi!
Už žádné rozptylování, jednoduše teď najde Kryštofovo číslo v seznamu kontaktů a stiskne tlačítko pro volání! Normálně si spolu promluví a on mu to všechno, když bude potřeba, rozumně vysvětlí a bude!
Přiložil si mobil k uchu a čekal…celkem dlouho…
"Ahoj, Kryštofe, zlato,"začal hned, jakmile mu k tomu byla dána šance,"já…promiň za tu sms-ku a taky, že jsem ti o sobě nedal vědět dřív… on mi totiž Vojtěch prozíravě zabavil mobil, víš? A vrátil mi ho teprve před chvílí. Stydím se… Já, vím, jsem vůl a kardinální, jenže to kolik času trávíš s Antonínem a jak on je milý a všechno… no prostě mě to nudí žárlit… promiň, jsem vůl, vím, že je to neopodstatnění a tak všechno… jenže ty jsi prostě tak úžasnej, že je mi jasný, že si toho musí všímat i ostatní! A aby jsi cítil pocit zadostiučinění, ano, bylo mi blbě a to nehorázně, vlastně pořád mi tak trochu je,"dokončil svůj monolog na jedno nadechnutí.
"Ehm…"ozvalo se z druhé strany škrobeně,"chvilku vydržte, hned vám předám syna…"
Ondřej cítil, jak ho polila vlna studeného potu, celý ztuhl…"do…do… dobrý den,"vykoktal zaskočeně…nejraději by z úst vypustil úplně něco jiného, co taky začínalo na slabiku do,"to budete hodný…"tak tohle bylo hodně trapný, kdyby mu to tělo dovolilo, zavěsil by, jenže to by nesměl být v takovém šoku.
"Nebojte, hned to bude…"ujišťoval jej mužský hlas…"je na zahradě. Já bych vás přerušil dřív… jenže vy jste tak rychle mluvil, že než jsem se vůbec mohl uvést věci na pravou míru, vy už jste dohovořil…"
"Dobře,"nevěděl, co jiného by mu na to měl říct, v pohodě to rozhodně nebylo,"já vydržím…"slyšel ozvěnu kroků.
"Mimochodem vy budete Ondřej, že ano?"
"Ano…"
"Skvělé! Tak mi pověste, Ondřeji, jak je možné, že jsem vás u nás ještě neviděl?"
"No… zřejmě, jste byl v práci…"slaboulince odpověděl, byla v něm malá dušička. Vůbec nepočítal s něčím takovýmhle, nebyl připraven na možnost, že se dnes bude bavit s Kryštofovým otcem. Jen pevně doufal, že mu každou chvilkou už bude předán Kryštof.
"Zřejmě,"zopakoval po něm muž,"no tak to koukejte, co nejrychleji napravit a přijďte se mi hezky ukázat, když už mi nějaký ten pátek chodíte za synem."
"Eh… Ano, pane,"ani nevěděl, jak z něj to stupidní slovní spojení vypadlo, ale jednoduše vypadlo!
"Skvělé! Budeme se se ženou těšit..."pohotově na něj zareagoval a mírně se odklonil od mluvítka…"Kryštofe, volá ti přítel… poběž! Už takhle čeká dost dlouho!"
"Tak už ho tu máte, nashledanou. A nezapomeňte!"
"Nebojte, nezapomenu.Nashledanou a děkuji,"rozloučil se s ním, jak by proboha mohl na něco takového zapomenout, když už teď měl pocit, že nejmíň měsíc ho to bude budit ze snů jako noční můra.

"Ahoj,"konečně se dočkal Kryštofova hlasu.
"No bože můj!"ulevil si, po celou dobu, kdy mluvil s Kryštofovým otcem, se cítil podivně svázaný, strašně se bál, že poví něco špatně,"tvůj táta ti normálně zvedá mobil? Proč jsi mi to neřekl… mluvil jsem s ním jako bys to byl ty… No bože můj, já ho oslovil zlato! To je zas ostuda… Tohle se vážně může stát jen mě! Prý se mám přijít ukázat… proboha! Jak teď mohu?"
"Ondro,"oslovil ho rázně,"drmolíš! Ještě jednou a pomalu, ano?!"
"No prostě,"začal nešťastně znovu,"chtěl jsem se ti omluvit za tu trapnou sms, no takže ti volám a sypu si popel na hlavu, protože mě to fakt mrzí… a když se vypovídám tak místo tebe na mě mluví tvůj táta, že si na zahradě, ale že mi tě hned předá a pak se mě ptá, jak to že mě tu ještě neviděl a ať se přijdu taky ukázat, když už mu chodím za synem… bože to bylo tak trapný!"
Z druhé strany aparátu byl slyšet potlačovaný smích…"No…"ozvalo se pak,"chtěl jsem se na tebe zlobit, ale vidím, že jsi byl osudem vytrestán, až až…"
"Ts…"zasyčel Ondřej, tak tohle jej od Kryštofa naštvalo,"tak fajn, že ti to dělá radost…"zabručel podrážděně.
Blondýn protočil oči v sloup,"Ale prosím tebe, ťuňťo… nebuď hloupej! Nedělá mi to radost, ale vtipný to je, to musíš sám uznat. A kdyby ses včera tak neožral, tak by ses mi neměl, proč omlouvat, tudíž bys mi ani nevolal, můj otec by neměl, co vzít a bylo by. Takže zkus nad tím přemýšlet i takhle!"popíchl ho, aniž by myslel cokoliv ve zlém.
Ondrovi se udělalo rudo před očima, to po něm sakra musel Kryštof vyjíždět?"Jo? Hele tak, aby bylo jasno, já ti volal, abych se ti omluvit za včerejšek! Přijde ti logický žádat od někoho, ať ti dá vědět, takovým způsobem jakým jsi mě žádal ty a pak si odejít na zahradu a nevzít si mobil?! Takže zkus nad tím přemýšlet i takhle!"uzavřel to stejnou větou, jakou to před chvílí ukončil Kryštof, jen s tím rozdílem, že on jí zaintonoval ještě jízlivěji než blondýn.
Kryštof nevěřícně vydechl do telefonu,"Vážně? Tak promiň, že mi tohle, jako omluva teda moc nepřijde! Zatím na mě jen řveš! A fakt nepotřebuju být po telefonu sjetý jak malý kluk, že jsem si nechal mobil doma, napadlo tě třeba, že jsem ho hypnotizoval tak dlouho, že mi nakonec přišlo snesitelnější odložit ho na stůl a jít ven, abych dneska taky dělal, něco jiného než pořád koukal na display jak magor a s každou hodinou, co si neodepisoval, si nepředstavoval, jak moc zřízený jsi asi tak musel být a co všechno jste si asi tak dali? Víš, on to docela není příjemný pocit!"
"Hmm… tak si představ, že díky tomu, že jsi ty nechal mobil doma a zvedl to tvůj otec a já se namísto tobě omlouval jemu… Tak co myslíš, že si o mě teď musí myslet…nic moc dobrého asi ne… a já se ani nedivým, taky bych si nemyslel!"
"A zase jsme tam, kde jsme začali, kdyby si tolik nepil, nic takového by se nestalo!"trval si nekompromisně na svém.
"Takže zjednodušeně já můžu za to, že ty jsi nechal mobil doma a zvedl mi to tvůj otec?"
"Hodně zjednodušeně?"položil řečnickou otázku,"Ano."
"Aha…"brunet hořce vydechl,"tak v tom případě čau!"rozloučil se s blondýnem ostře a bez jediného zaváhání ukončil hovor a odhodil aparát na madraci vedle sebe.
Byl rád, že to típl, jelikož by se zřejmě nedokázal udržet na uzdě… ano samozřejmě byla to z hlavní většiny jeho chyba, ale to slovo z většiny bylo důležité, jelikož neznamenalo to samé jako zcela! A pokud to Kryštof viděl jinak, jakože zřejmě ano, tak neměl chuť se s ním dále bavit, jelikož ho to urazilo! Ano, nechal ho po sobě řvát, když řešili tu záležitost s internetem, ale to jen proto, že si tehdy přišel absolutně vinný, teď… teď tedy ani náhodou!
Mobil vedle něj se rozezvonil, koukl se na display. Kryštof volal nazpět. Mámu to vzít, anebo ne?
 

12 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Arya Flowerny Turner Arya Flowerny Turner | 16. srpna 2013 v 17:57 | Reagovat

Bože, prosím nech to zdvihne! Už tak bol na Kryštofa hnusný! To že sa trocha strápnil pred jeho otcom ich predsa nebude stáť vzťah!!!
Nycééééé, ty si zláááááá! prosím, prosím, prosím, napíš predčasnú kapitolu, alebo aspoň spoilni čo sa stane *psie oči* plííííís ♥

2 Voldy Voldy | Web | 17. srpna 2013 v 11:19 | Reagovat

Moc se omluvuju, ale četla jsem kapitolu včera při obědě v práci a když jsem přišla domů, tak jsem byla nějaká hotovson, tak jdu s komentem až dnes :-D

K Ondrovi... chová se tak na pět let - děsně trucovitý dítě. Měla bys mi ho půjčit, já bych mu ukázala, zač je toho loket :-D a Jestli se ten kousek dá dohromady s Vojťoušem, tak ho osobně nakopnu do prdele :-D Fakt mi posledních pár kapitol dost pije krev, což je zvláštní, ale je to tak. Začínám ho nemít ráda. Kryštof je taky... kousek :-D Vojtěch příběh o sobě a Toníček... Awwwww :-D já je jdu všechny najít a zavřít do nejvyšší věže bez jídla i pití. Všechny do jedný grupy. :-| Doufám, že to co nejdřív vylepšíš, protože jinak... umřou hlady! 8-)

3 Nyce-oH Nyce-oH | 17. srpna 2013 v 14:33 | Reagovat

[1]: Děkuju za komentář, zatím žádné předčasné vydávání neplánuji :) No a spoiler taky dávat nemohu, jelikož nevím... teda takhle chtěla jsem další kapitolu trochu přepsat, ale jak čtu vaše komentáře, tak bych neměla xD tAKŽE JEŠTĚ NEVÍM :) (protože mě příjde, že mu s tím Ondra třísknul oprávněně, ikdyž jsem zatím napsala další část, jako že ne XD)

[2]: Děkuji za komentář :) No ještě že osobně nechceš nakopat mě XD To už bych se tě bála XD Všechny do jedný grupy říkáš? HMMM XD O tom ještě popřemýšlím XD

4 Pavla Pavla | 18. srpna 2013 v 13:15 | Reagovat

Dneska jsem se vrátila z dovolené,a při první příležitosti jsem běžěla k počítači přečíst si další kapitolku o Ondráškovi a Kryštůfkovi, a oni se mi hádají jak malé holky,ale Kryštofův otec vypadá opravdu fajn,ať mu ten telefon zvedne,prosím,a kdybys přece jen chtěla přidat další část dříve,já bych byla hodně pro :-)

5 Nyce-oH Nyce-oH | 18. srpna 2013 v 15:39 | Reagovat

[4]: Jsem ráda, že se ti v rámci možností líbilo :) Bohužel teď přidávat dříve je trochu pasé, jelikož mi umřel pc... a co myslíš, zálohuju si? XD takže teď jsem na noťasu, do kterého ještě ke všemu musím splašit word :) Takže... :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama