Někdo, kdo bych chtěl být - 12.kapitol část aa

20. září 2013 v 0:06 | Nyce-oH
Takže tato část bude během na delší trať, ale doufám, že některé z vás potěší, i když se malinko odkloňuji a dělám odbočku, až si to přečtete tak pochopíte :)
Příjemné počtení přeji :)


Kapitola: 12
Břečťan

Ondřej vešel do svého pokoje a sedl si na madraci vedle Vojty. Hned sjel svého bratrance pohledem od hlavy až k patě, stále žádná změna, tvářil se úplně stejně jako když ho tam zanechal…
"Co rodiče? Vyřídil sis to s nimi?"zeptal se ho bezelstně Vojtěch.
"Jo jo,"přikývl mu na souhlas,"nemají s tím problém. Ale ty nesmíš takhle blbnout. Musíš jít taky."
"Jediný, co musím je umřít, takže ne opravdu nemusím nikam jít. Ale ty jdi, já si půjdu sednout někam do nostopu a pak se rozhodnu, jak strávím zbytek času, než přijedeš, aby si z toho neměl problém."
Ondřej jen protočil oči v sloup,"A do výšky ses náhodou neposral? Jestli nechceš jet, tak já nepojedu taky a bude vymalováno! Ale rozhodně se nebudeš někde bezcílně toulat, jen kvůli tomu, že já chci jet pryč."
"Ježíši, Ondro, já se o sebe umím postarat a nechci ti to kazit, takže jdi, bav se, užij si to… vždyť jak je to dlouho, kdy ses sám od sebe těšil na nějakou party?"
"Ale já tam stejně jdu jen skrz to, že Antonín pozval Kryštofa… ten tam chce mě, když jsme spolu… A jak Antonín, tak i Kryštof, oba dva, vědí, že v situaci v jaké jsme, nejde, abych já šel bez tebe… takže Antonín počítá i s tebou… jestli ti jde o tohle."
"Ať si oba počítaj, s čím chtěj! Stejně ten tvůj mě nemůže ani vystát a to dokonce ani nemusím být v jeho přítomnosti. A promiň, proč bych měl chtít na party, někoho kdo mi nejdřív poví, že se mnou chce být kamarád, jelikož mu sedím a během jediného dne mi pak napíše zprávu, ať se nezlobím, ale že jsme na tolik rozdílný, že by to stejně nemělo smysl a podotýkám, že se pořád jedná o kamarádství! A já teď jako mám skákat dva metry do stropu, že mě zve na nějakou podělanou chatu jeho rodičů, kde každý rok pořádá oslavu pro kámoše, když vlastně jsme táák "rozdílný", že vlastně ani nemůže být ti kamarádi? Tak jako promiň, ale na rozdíl od něj mám nějakou svojí důstojnost, ať na to třeba nevypadám, ale mám!"rozohnil se.
"Nikdo neříká, že nemáš! Ale tady nejde vůbec o žádnou důstojnost, chápeš?!… Bude tam i hodně jiných lidí, s kterými by ses tam mohl bavit… A kdyby to pro Antonína byl problém, že tam budeš tak mi asi nepíše, že je to v pohodě… bavil jsem se s ním o tom."
"Ondro,"zadíval se na bruneta s vážnou tváří,"mám pro tebe novinku, lidi lžou!"
"Dobře,"pokývl hlavou na jednu stranu svého bratrance chápal, i když se mu to moc nezamlouvalo,"tak já jdu říct našim, že nikam nejedeme…"zvedl se z postele.
"Né… vždyť ti celou dobu, říkám, že se někam zašiju ať klidně jdeš a bavíš se…"
"No to bych se teda náramně bavil, kdybych věděl, že kvůli mně třeba nocuješ někde v parku na lavičce! Teď to neber jako vydírání, spíš konstatování, ale bez tebe prostě nejedu…"
Vojtěch se zhluboka nadechl…"fajn… nechoď za rodičema… já se teda kvůli tobě přemůžu,"povzdechl si a zvedl z madrace, aby se mohl začít připravovat, i když se mu fakt nechtělo.
"Vojto nemá smysl, aby ses přemáhal, nemusím tam být za každou cenu,"náhle otočil.
"Prosím, tebe nech toho, než si to rozmyslím… já tam s tebou půjdu, protože je pravda, že ty jsi mi taky v hodně věcech vycházel vstříc a už takhle jsem ti dost zkazil prázdniny… jako je mi jasný, že ti celá ta naše nekonečná rekonstrukce udělala dost velkou čáru přes rozpočet, tak proto tam s tebou půjdu. Jako mysli si o mě, co chceš, ale já si o sobě myslím, že je pravda, že bych se v tomhle mohl přemoci, i když se mi teda nechce, ale co už…"mluvil ke svému bratranci, zatímco už se přebíral ve svém oblečení, ve snaze najít něco použitelného na večer,"nahodím masku, což mi jde skvěle… a nikomu to tam nebudu kazit svým kyselým xichtem, o to nemusíš mít strach. Při nejhorším se budu držet někde v ústraní a bude."
"Prosím tebe o to mi vůbec nejde! A nic jsi mi nezkazil, ty sis to nevymyslel! A jak jsi sám řekl, já nejsem party člověk, nic se nestane, když tam nepůjdu…"
"Ale jo stane se hodně, alergie tvého frajera vzroste na úplné maximum… Což si sice moc dobře neumím představit, jak by vypadalo, protože už teď kdyby jeho pohled mohl zabíjet, tak jsem dávno pod drnem, ale věřím, že by na něco přišel…"
"Ježiši a co ti Kryštof vlastně udělal, vždyť proti tobě nemá ani jednoho křivého slova…"moc dobře si uvědomoval, že zcela nemluví pravdu, nicméně nedalo se říct, že by Kryštof proti Vojtěchovi nějak zvlášť zbrojil v zrzkově přítomnosti.
"Tak znova… Ondro… lidi lžou!"
"Jsi zbytečně zlý, on se k tobě chová slušně…"
"Nebudu se s tebou hádat…"pokrčil rameny, dal by ruku do ohně, že to Kryštof mohl za tu náhlou změnu Antonínova názoru,"nemělo by to smysl, ale schválně si někdy všimni, jaké po mě hází pohledy… Fialový nebo modrý?"zeptal se pak Ondry úplně z jiného soudku, v každé ruce držel po jednom tričku…
Ondřej zhluboka vydechl,"to fialový si vezmi teď a to modrý na ráno…"rozhodl se, že prvou část věty přejde raději úplně bez povšimnutí.
"Jo, taky jsem to tak chtěl udělat… A kam si vlastně řekl vašim, že jdeme?"
"Klasika, řekl jsem, že Marek něco dělá…"
"Ty toho Máru nemít…"
"Tak jsem v prdeli, já vím…"souhlasil s ním,"hele, doopravdy chceš teda jít? Kvůli mně fakt nemusíš,"Ondřej sice dosáhl toho, o co se celou dobu snažil, ale že by z toho měl bůhvíjakou radost, se rozhodně říct nedalo, spíš se k němu dostavily vnitřní výčitky vůči Vojtovi, ovšem lhal by, kdyby řekl, že ve skrytu duše není rád, že jdou a možná že i právě proto se cítil provinilý, co se jeho bratrance týkalo.
"Ondráši,"zavrčel na něj už podrážděně, zatím co se soukal do černých upnutých džín…"nech toho zavčas, moc dobře víš, že nechci, ale když už jsem se rozhodl, že kvůli tobě půjdu, tak taky půjdu… a víc se o tom nechci bavit nebo bych měl chuť tě něčím majznout po hlavě!"
"Ty mě nepřestaneš udivovat… ty i hezká gesta dokážeš dělat nehezkým způsobem…"
Vojtěch se ušklíbl,"jo jo… to jsem prostě já, za každý situace ten největší grázl… klasička!"
Ondřej pokýval hlavou, tentokrát to ovšem nemělo význam souhlasu,"tak díky…"muml.
"Ale jen si nesmysli, že to nedělám částečně i z ryze sobeckých důvodů! Jelikož jsem se právě rozhodl, že když už tam budu, tak využiju šance ukázat panu Kadeřníkovi… o co přišel, když mě poslal k šípku…"nemyslel to vůbec vážně, opravdu si nemínil Antonína, nijak zvlášť všímat, jen chtěl, aby Ondřej nabyl toho dojmu, že to nedělá jen kvůli němu, což sice dělal, ale to Ondrovo ujišťování se, ho pěkně vytáčelo…
Ondřejovi se rozšířily zorničky,"nehodláš tam dělat něco nepatřičného, že né?!"skočil mu na to i s navijákem
"Neboj, nejsem ženská, abych tam dělal nějakou scénu…"
"Jenže já se v tvém případě právě obávám, že ty na to ani nepotřebuješ být ženská…"
"Bratránku, jenže ty mě neznáš, tak dobře jak si myslíš…"usmál se na něj medovým úsměvem,"ale neboj,"zvážněl,"ostudu ti tam fakt dělat nebudu! Přísahám…"
Ač vnitřní hlásek Ondřejovi našeptával: Jen aby! On sám nic takového na hlas nevyslovil, rozhodl se totiž, že když mu Vojtěch vyšel vstříc, tak o něm nebude pochybovat, jelikož by to od něj bylo dost hnusné.


Nejdřív se setkali s Kryštofem na vlakovém nádraží, Vojtu ani nepřekvapil ten "milý" pohled, co od blondýna obdržel na přivítanou, tomu klukovi vyloženě nesedl a jemu to ani nijak extrémně nevadilo, jediné co si slíbil, bylo, že kvůli svému bratranci se s ním bude snažit vycházet a nenechá se jim rozhodit, proto se ani ve vlaku a ani cestou k chatě nesnažil nijak vehementně zapojit do hovoru. O což se ovšem snažil Ondra… tak mu jen jednoslovně odpovídal, aby se neřeklo.

Když došli svého cíle, už to tam žilo. Vojtěch si pomyslel, že Antonín má štěstí, že tu neměl žádné sousedy. Jinak by na ně už byla podána stížnost na rušení nočního klidu, i když ještě nebylo ani po desáté, ale stejně.
Když mu Ondřej povídal, že tam bude dost jiných lidí, s kterými by se mohl bavit, tak nelhal, bylo tam mrtě lidí, ale i přes to si hned všiml Antonína. A zdálo se, že i on, si hned všiml, že jejich tří členná delegace už dorazila. Stálo ho hodně sil, aby nad ním nezavrtěl hlavou, když si všiml, jak uhnul svým modrým pohledem před tím jeho. Ale jak Antonín chtěl, byla to jeho ostuda, ne Vojtova, on se mu do očí podívat mohl.
Bylo mu nad slunce jasný, že tam jen proto, aby mohl Ondra tudíž, aby přišel i Kryštof. Samozřejmě, že Antonín musel svého nejlepšího kamaráda hned přivítat a jít s ním prohodit pár slov. Ale co ho překvapilo, bylo, že s ním šel i nějaký kluk, co se na Antonína dost lepil. Tomáš… Opravdu "originální" jméno, pomyslel si.
Určitě to byl někdo z Antonínových stoprocentních… To bylo směšný! Hlavně, že určitě ty dva spolu mají tolik, co společného. Jemu nedělalo problém pozdravit je s úsměvem na tváři oba dva, do hlavy mu přeci neviděl ani jeden z nich a tam si o nic nemyslel tak lichotivé věci, jak by mohl naznačovat ten jeho proklatě falešný úsměv, jenž se tvářil tak reálně.
Jen, co je pozdravil, Antonín jim ukázal, nutno podotknou se svým ocásekem Tomášem u zadku, kam si mají dát baťoch, protože jako jedni z mála měli to privilegium tam i přespat, i když se počítalo, že ti, co to nezvládnou, tam taky někde na podlaze přespí.

Hned potom šel ven před chatu si zapálit. Tam už se tvořil kuřácký kroužek. Hned využil příležitosti, jak navázat kontakt s tím, že předstíral, že nemá zapalovač a požádal o pučení ohně. Tak se seznámil s Čeňkem s kolegou z Antonínovy práce.
Čeněk byl strašně ukecaná bytost. Takže během pěti minut věděl, že Antonín randí s Tomášem zhruba něco přes týden, že spolu byli dvakrát na kafíčku a taky to, že už spolu prý kdysi měli nějaké techtle mechtle, ale že tenkrát jim to nevyšlo, protože se Tonda nechtěl vázat.
Během toho hovoru mu Čeněk nezapomněl dvakrát pochválit vlasy, třikrát se ho přeptat jestli by do nich nechtěl nějaký melír, čtyřikrát se mu pokusit šáhnout na zadek, pětkrát se ho snažit pozvat na panáka absintu a také mu nespočetněkrát připomenout, že za to připálení mu dluží sedm hodin sexu. Vojta si jen stěží mohl vybrat, co z toho bylo nejhorší… Jelikož sem přišel už tak s dost blbou náladou, kterou pak ještě zhoršilo zjištění, že Antonín má za zadkem ten svůj dvounohý ocásek a úplně ji dodělalo to, co mu řekl Antonínův kolega.
Tak se slovy, že musí jít zkontrolovat bratrance, se vytratil dovnitř, kde první, co viděl, byl plazící se Tomáš po kom, to snad bylo jasné.

Nehorázně mu to hnulo se žlučí! Kdyby Ondřejovi neslíbil, že nebude dělat, scény došel by za tím lidským břečťanem, chytl ho za vlasy a odtáhl by je za ně někam hodně daleko a k úplné "dokonalosti" se vedle něj ještě objevil Kryštof, který měl v každé ruce kelímek s pitím, zřejmě nesl i Ondrovi, který na něj někde čekal.
"Tak jak se bavíš?"popíchl ho a díval se stejným směrem.
Vojtěch povolal všechny síly na to, aby se jakž takž udržel…"Myslíš pohledem na tu komedii?!"koukl se blondýnovi do tváře,"velice!"vykouzlil na své tváři další falešný úsměv.
"Tak jestli ti přijde, jako komedie, když se mají dva lidi rádi, tak budiž…"
To už na Vojtěcha bylo přes příliš, svévolně si odfrkl,"by mě fakt zajímalo, proč si o tobě lidi myslí, že jsi ten hodnej, když jsi takový zmetek! Víš, třeba Ondra si myslí, že je pro tebe málo dobrej, já si zas myslím, že pro tebe je až moc dobrej!"už se ani nesnažil skrýt falešnost svého úsměvu.
"Jenže já se aspoň nekurvím se vším, co má mezi nohama jednu nebo dvě díry a chodí po dvou!"
"Překvapivě ani já ne, například o tebe bych si ani kolo neopřel a to splňuješ obě dvě ty podmínky, divný co?!"řekl mu, jako by mu přál příjemné prožití dne.
Kryštof přimhouřil obě dvě oči ve dvě tenké škvíry,"ty máš takový štěstí, že mám plné ruce!"
"A ty máš zas, takové štěstí, že jsem slíbil Ondrovi, že se budu chovat slušně!" zašklebil se na něj a výraz jeho tváře se rovnal, jako by blondýna právě poslal do části lidského těla, kam za normálních okolností slunko nesvítí,"takže bych ocenil, kdyby sis mě moc nevšímal, abych mohl dostát svému slovu! Měj krásný zbytek dne a doufám, že tě uvidí, až když budeme odjíždět!"rozhodl se, že půjde opět na jedno před chatu a jen se modlil, aby Čeněk byl už ve vnitř.

 

10 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Voldy Voldy | 20. září 2013 v 12:05 | Reagovat

Po dnešním díle nějak nevím, kdo mi leze na nervy víc :-D Vážně se nemůžu rozhodnout, kdo je ten "top" inu, budu holt čekat do dalšího dílu a možná se rozmyslím. Ale jenom možná :-D naděje umírá poslední, jak se říká.Takže odbočka... no dobrá tedy. Budeme respektovat autora. (Zrovna já mám co říkat, co?) :-D :-x

2 KalamityJane KalamityJane | Web | 20. září 2013 v 12:18 | Reagovat

Já bych to zmlatila na jednu hromadu všechno:-D  odbočka vypadá zajímavě, jsem zvědavá kdy se to zvrhne:-D

3 Pavla Pavla | 20. září 2013 v 20:44 | Reagovat

zajímavá odbočka,fandím Vojtěchovi,začíná se mi líbit čím dál tím víc

4 Nyce-oH Nyce-oH | 21. září 2013 v 16:57 | Reagovat

[1]: Však ty jsi ještě vybereš XD Příležitostí k tomu bude víc než-li dost XD

[2]: Jaj a máš velké svaly? Ať vím, jak moc se mám bát o zdraví svých postav XD Děkuji za komentář.

[3]: Děkuji, to jsem ráda, že se někomu Vojtěch líbí i přesto jaké je pomatlo :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama