Někdo, kdo bych chtěl být - 12.kapitol část b

27. září 2013 v 1:14 | Nyce-oH
Takže dnes bude předkec trochu na déle, prvá věc jelikož se budu stěhovat a budume si zařizovat internet a v tuto dobu ho chtějí hodně lidí, tak se může stát žebu týden bez netu, druhá věc jdu na vysokou tak nevím jak budu zvládat psaní, třetí věc posouvám publikování na sobotu, protože už teď vím, že takhle brzo v pátek další kapitolu nikdy nebudu mít napsanou, ikdyž kdo ví XD, čtvrtá věc na svou FB SLASHet stránku budu dávat zase takové ty hry uhádněte kolik to má stránek a zveřejním dřív XD Jo a ještě, jsem mírně nachcípaná a ještě k tomu teď jedu na víkend na seznamovák, takže když vám nebudu odpovídat, není to tím, že bych nechtěla, ale že nemůžu, ale až tu zas budu tak odpovím všem, jestli tu budu mít nějaké resty :)
A teď už ke kapitolce. Naše odbočka konečně bude nabírat grády XD Možná, že je to trochu telenovelka pofiderního rázu z té nejčervenější knihovny, ale musím vám říct, že mě to velice baví psát a doufám, že vás to baví stále číst :)
A dnešní kapitolku věnuji Arya Flowerny Turner za to, že se jako jediná zapojila s takovým zápalem do mé "čupr supr" hry... Dále Voldíkovi, která mi tak krásně komentuje, toho si cením je to skvělá nakopávačka do dalšího psaní, jelikož se vždy těším, co trefného mi na to napíše :) Pavle, jelikož mi taky teď hodně komentuje a taky je to supr... A Kalamity Jane, ikdyž mi chce zmrzačit mé "milé milované" charaktery XD A ještě Bero, i když teď také nevládne netem, jako za chvilku nebudu vládnout ani já :)
Hezké čtení přeji :)


part b
Jakmile vyšel ven, už měl cigaretu v ústech a pálil ji vlastním zapalovačem, jelikož už nechtěl riskovat, že se po něm někdo, o koho opravdu neměl zájem, bude dožadovat svých sedmi hodin sexu, jednou mu to stačilo až až.
Pokojně si kouřil hned u vchodu, ze kterého když už byl skoro u titulků, vyšel Antonín s cigaretou mezi rty a s rukama šacujícíma se po kapsách.
Vojtěchovi se sevřel žaludek, jakmile ucítil modrý pohled zavrtaný do své osoby. Docela by ho zajímalo, proč na něj měl právě Antonín takový vliv, jaký měl. A jak to vůbec udělal, že mu to dneska slušelo víc, než kdy jindy, jestli to bylo jen tím, že se okolo něho pořád motal ten Tomáš… jestli právě proto mu přišel dnes přitažlivější, jelikož pro něj byl ještě zakázanější ovoce, než když mu řekl, že s ním nic mít nebude, protože je bi.
Anebo že by to bylo jen tou kostkovanou rozepnutou košili? Každopádně měl strašnou chuť narvat mu jazyk do pusy a pořádně mu ji znásilnit.
Teď to pro něj bylo těžké neuhnout mu pohledem a chovat se v jeho přítomnosti normálně.
Děkoval všemu, co pro něj bylo svaté, že už od začátku, kdy se rozhodl, že sem s Ondrou nakonec půjde, věděl, že nebude pít a hlavně, že se mu to zatím podařilo i dodržet, protože si byl jist, že kdyby měl troch víc v krvi, neudržel by se v klidu a skočil by po něm.
Na Antonínovi bylo patrné, že byl situací, do které se právě dostal, hodně zaražený. Nemohl dělat, že Vojtěcha nevidí…
"Chceš oheň?"zeptal se ho.
"Máš?"
"Tak kdybych neměl, tak bych ti ho asi nenabízel…"pronesl kousavěji, než by si přál, tak strašně se chtěl tvářit, že je v pohodě a nešlo mu to! Ne před Antonínem. Natáhl k němu ruku se zaplým zapalovačem a počkal, až si černovlasý přižehne konec cigarety.
Antonín se naklonil a jeho patka podlehla zemské přitažlivosti, Vojtěch už viděl, jak mu jí olízává oheň a proto dřív než se to stačilo stát mu ji volnou rukou, z které upustil nedopalek na zem, přidržel k čelu. Udělal to tak přirozeně, že si to značnou chvíli, ani neuvědomoval.
"Do prdele,"zanadával, když mu to došlo, stáhl zapalovač, už jej stejně dávno nebylo potřeba.
To jak se na něj Antonín díval a nic nedělal… znovu se mu sevřel zcela bezdůvodně žaludek.
"Promiň,"stáhl mu ruku z čela.
Tmavovlásek pouze přikývl, ale neřekl nic, jen se napřímil.
"Kde máš ocásek?"zeptal se ho kousavě Vojtěch.
"Cože?"
"Myslím, ten stoprocentní plazící se břečťan…"
"Jó ty myslíš Toma? Pokud jo, tak bych příště prosil trochu míň jedovatosti!"
"Copak se bavíme snad o tvém příteli?"rozhodně nesplnil, to o co byl poprošen.
"Možná…"odpověděl mu vyhýbavě.
"Tak to potom gratuluji… moc ti to přeju…"nechápal se, proč byl tak kousavý,"určitě si strašně rád, že jsi Ondrovi napsal, že ti tu nebudu vadit, že?!"
"Nevadíš mi,"padla další vyhýbavá odpověď z Antonínovi strany.
"Jasný,"usmál se na něj dalším ze škály svých falešných úsměvů a šáhl si do krabičky pro další cigaretu.
Antonín věděl, že by si neměl zahrávat s ohněm, ale on na rozdíl od Vojty v sobě už pár panáků měl,"Prosím tebe nech toho, nebo si začnu myslet, že na Tomáše snad žárlíš!"
"Jó?"hraně vykulil oči," a to by vůbec šlo, když podle tebe ani nejsem na kluky, ale jsem jen heterouš, co neví coby s roupama?"
"Taky pravda…"přitakal mu tak, jako kdyby mu Vojta sdělil, nějakou novou informaci,
Vojtěch nad tím zavrtěl hlavou…"tak teda dobře…" to Antonínovo: Taky pravda. Mu pořádně hnulo se žlučí.
"Jo jo dobře…"
"Přímo skvěle!"přisadil si zrzek.
"Spíš báječně…"
"Jo jo je to uchvatný!"
Antonín vyprskl smíchy,"jsi vůl, víš to?!"
"Taky si říkám… ale ty jsi v každým případě větší…"
"Proč myslíš? Jen proto, že si s tebou nechci nabít ústa?"zeptal se ho už beze smíchu.
"Počkej, počkej… to zní zajímavě! To rozveď…"
"Jenže mě se nechce, Vojtíšku… nemám na to energii a tam vevnitř mě čeká kluk, který se mi nechce dostat jen do kalhot… ale chce se mnou i být …"
"A není v tom případě docela k pláči, že tu jsi semnou a nejsi s ním vevnitř… jen se koukni na svoje cígo… už dávno nehoršíš…"
Antonín sklouzl pohledem, ke své pravičce, Vojta měl pravdu. "Půjčíš mi oheň?"
"Mám lepší nápad,"muml a ukázal ke své cigaretě.
Rozžhavený konec se setkal s tím vyhasnutým. Vojtěchova ruka stiskla Antonínovu paži, a ač se to zdálo paradoxní mezi konci cigaret, co měli v ústech, to ze všech věcích, mezi kterými to jiskřilo, jiskřilo nejmíň.
Pomalu se od sebe odkláněli, ovšem Vojtěchova dlaň pořád spočívala tam, kde byla… A Antonín v sobě nemohl najít sílu, aby ji dal pryč, jelikož veškerou soustředil na to, aby Vojtěchovi, přede všemi přítomnými kuřáky, nestrčil jazyk do úst.
Vojtěch vzal cigaretu do volné ruky,"ani nevíš, jak moc tě chci…"
"Na to jedno? Ale ano, vím!"ujistil ho
Vojtěch se ušklíbl,"Jo kéž by…"
"Prosím tě bav se na účet někoho jiného, tohle fakt už není vtipný…"muml tiše.
"Že ne, viď?"koukal mu do těch modrých očí…"mě taky přešel smích…"
"Z čeho prosím tebe…" nefalšovaně se zajímal.
"Právě, že z toho tvého plazivého břečťanu, který sis sem přitáhl… a prosím tebe hlavně mi neříkej, ať nejsem jedovatý, stejně by mi to nešlo… a právě proto mi není do smíchu."
Antonín upustil znovu uhaslý nedopalek na zem, už nemělo cenu ho znovu zapalovat…. Nově prázdnou rukou putoval k Vojtěchově obličeji… jejím hřbetem ho pohladil po tváři,"Vojtěchu, opravdu si se mnou nezahrávej, není to od tebe vůbec hezký…"
"Bože, bože, bože… proč ti to pořád ještě nedochází, víš, že třeba to jak si mi napsal, že nemá smysl, abychom se dál vídali, se mě dotklo víc, než to jak si mě od sebe odstrčil! A teď tu prostě stojíš, hladíš mě po tváři a já tě do prdele nemůžu políbit, protože tam vevnitř máš ten pitomý břečťan… a ani nevíš, jak sakra…"moc bych chtěl, zaniklo v Antonínových rtech.
Obě dvě Vojtovi ruce se jako na povel obtočily okolo staršího krku.
Vůbec nebyl zmatený náhlým sletem událostí, spolupracoval hned od začátku. Pootevřel vlastní rty a nechal si vtlačit jazyk do úst. Celý jeho tělo bylo ve zvláštním pnutí, jaké ještě nezažil, bylo to tak jiné než tisíce polibků, co rozdal předtím.
Svým způsobem to i právě proto bylo i děsivé, ale nechtěl couvnout. Užíval si každou vteřinu, co se jejich jazyky spolu proplétaly.

Samozřejmě, že každý kdo měl oči a stál před chatou, se díval na Antonína s tím zrzavým klukem, kterého dnes viděli poprvé. A málo, kdo z nic dokázal pochopit, co to blbne, když měl ve vnitř Tomáše, kterého si tam přivedl. Vždyť Antonín nebyl přeci tak opilý a nikdy ani nebyl taková kurva, aby podváděl hned za zády svého přítele.
Kryštofovi málem upadla cigareta z prstů, když to uviděl… To si teda opravdu našel s Ondřejem příhodnou dobu na kouření.
"Já tvého bratrance zabiju…"vyklouzlo mu oněměle.
"Nechci ti nic říkat, ale nevypadá to, že by se Antonínovi dělo něco, s čím by nesouhlasil…."
"No ty vole! Tak pak zabiju Tondu!"otočil se na podpatku, aniž by si zapálil.
"Kam jdeš,"chytl jej na poslední chvíli Ondra za rukáv.
"Kam asi, můžeš hádat dvakrát… Přeci za Tomášem…"
"Říct mu to?"vykulil oči.
"Ses zbláznil, spíš mu, když tak zabránit, aby nešel Tondu hledat, kdyby mu náhodou přišlo divné, že to Atonínovi trvá nějak dlouho… tohle si totiž ani omylem nezaslouží vidět je to hodný kluk…"rozzlobeným pohledem ještě naposledy šlehl k líbající se dvojici,"taky si ti dva blbci nemohli najít víc frekventovanější místo… Fakt potom Antonína přetrhnu… a teď mě pust…"
"Ok…"propustil jeho rukáv ze svého sevření a nechal ho zmizet za dveře.

První co Vojtěch i Antonín udělali, když se dolíbali, bylo, že se okolo sebe pořádně rozhlédli, jako by jim hned, jakmile jejich mozek byl propuštěn z kouzla okamžiku, došlo, kde stojí a kolik lidí mohlo vidět, co udělali.
"Tak to jsme asi posrali,"okomentoval Vojtěch počet obličejů, co k nim byl natočen a bezostyšně je pozoroval, ovšem z tónu jeho hlasu bylo poznat, že pouze konstatoval situaci, nikoliv, že by jej doopravdy mrzelo to, co se stalo. Rukama stále visel okolo Antonínova krku.
Šel sem s tím, že si bude Antonína všímat jen minimálně, jelikož ho strašně urazilo, co mu napsal za textovku plnou lží s porovnáním s tím, co mu tvrdil, když ho od sebe odstrčil… ano to odstrčení a Antonínův názor na jeho orientaci a to, že s ním chtěl kamarádit, pro něj v tu chvíli bylo něco, co ho nutilo dostat Antonína za každou cenu a pak následovala ta osudná smska, která Vojtěcha natolik znechutila, že už mu bylo jedno, jak moc velká otázka osobní cti je pro něj Antonína dostat, s tím co si o něm Antonín myslel… strašně ho v ten moment zamrzelo, jak je schopný říct mu svou pravdu do očí a pak během chvilky úplně otočit, krmit ho úplně stupidními lžemi a myslet si, že to snad nepozná… proto ho nechtěl ani vidět a potom co se stalo teď, se karty zase úplně promíchaly, právě v tuto chvíli mu bylo naprosto jasné, že teď si zase půjde tvrdě zatím, co chtěl! Protože už zase chtěl a moc, jako by se ta stupidní sms vymazala a vůbec nikdy neexistovala! A ocásek neocásek, to už teď nebyl jeho problém, když mu Antonín ukázal, co, respektive koho, chce!
"No když tak koukám na ty tváře, tak asi jo, ale když si to vezmu ze svého hlediska tak bohužel né."
"Jak myslíš to bohužel?"zajímal se.
"Přesně tak jak jsem ti už říkal…"odtušil se a bylo na něm vidět, že už to dál moc nechce rozebírat.
"Toníku, jenže já bych to strašně chtěl slyšet narovinu a bez obalu,"přiznal mu.
"Možná časem…"vyhýbavě unikl.
"Jenže, když mi dáš čas, tak mi věř, že už to bohužel nebude."
"Neslibuj něco, co nemůžeš splnit…"vydechl.
"To já ani neumím,"udělal na něj oči,"zato umím dost dobře jiný věci… třeba být strašně milej… umím i naslouchat, být opora a kdyby si chodil ještě do školy tak bych klidně za tebe psal slohy a referáty, protože to mi jde taky moc dobře…"zašklebil se na Antonína,"Tak to si asi nečekal, že ti vyjmenuju právě tohle, viď?"
Černovlasý se už pochechtával,"to máš pravdu… tohle jsem fakt nečekal, že vypustíš z úst…"
"Já vím, proto ti to i říkám…"usmál se na něj…."dáme ještě cígo?"
"Hmm… hele… já nevím… dal bych si, ale… hodně lidí nás teď vidělo a ne všichni umí mlčet… a já asi nechci, aby to Tomášovi řekli… Tohle jsem nedomyslel, anebo spíš takhle v ten okamžik jsem nemyslel vůbec, prostě je to blbá situace, jelikož je to už po druhý, co jsem mu dal nějaký naděje a…"rty se mu zastavily pod Vojtovým ukazováčkem.
"Pšt… Tohle si nech pro něj… mě je úplně jedno, jak a od koho se to dozví a jestli mi přijde rozbít hubu, bránit se umím… udělej to tak jak chceš ty, jestli potřebuješ ulevit svému svědomí tak utíkej, počkám tu na tebe, jestli mu to nechceš říkat… tak se pojď někam zašít…"
Antonín se snažil přijít na to, co chce,"Vojtíšku, ale já bych to s tebou nedokázal asi brát tak jak by sis přál…"
Vojtěch přimhouřil oči,"tak fajn, jestli se mnou nechceš mluvit narovinu, tak já ale budu… sice se mi to moc nechce vypouštět z úst, protože to kategoricky nejde přesto, čemu věřím, ale dobře… Jestli mě chceš přimět, abych to bral vážně, tak ty musíš první! Upřímně já opravdu nejsem zlej člověk, jen jsem trochu zvláštní. A je jedno, co ti tu teď povím, protože Tondo… ať si to uvědomuješ nebo ne… ty už si to dávno nějak uchopil!"
"No právě… a chtěl jsem úplně jinak…"skousl si spodní ret mezi zuby, tak že jen ta část s piercingem byla mimo jejich zajetí…"počkáš teda tady na mě?"zeptal se ho nejistě.
"To si piš, teda pokud mě tu nesežere tvůj kolega z práce…"
"Čeněk?"vykulil na něj oči.
"Jop,"souhlasil s ním.
"Ježíši, tak to abych ho rovnou až ho uvidím, přivázal za nohu ke stolu… Tak tu hlavně stůj a čekej na mě, já se určitě vrátím…"
"Neboj, neuteču ti…"usmál se na něj,"tak jdi už…"
"Vojto?"
"Ano?"
"Já bych i rád, ale…"
"No?"
"Ty ruce… nejdřív je musíš dát dolů… abych mohl konečně jít"
Vojtěchovi se nahrnula krev do obličeje, tak to bylo trapný, bylo mu v tom doteku tak dobře, že na něj úplně zapomněl. Jak se mu to sakra mohlo stát?! Spustil ruce k tělu,"jej tak teď si mě nachytal jako skopčáka na švestkách…"
"Já vím a bylo to zlaté!"usmál se na něj.
"Víš, co raději mi dej ještě jednu pusu…"zavrtěl nad ním hlavou se rty široce roztáhlými od sebe.
"Jo aby sis mě zas mohl obmotat?!"zeptal se ho pobaveně.
"Říkáš, že ještě nemám?!"natiskl se na něj celým tělem a vůbec mu nedal prostor na odpověď…"Aspoň jednu rychlou!"zažadonil pak.
"Tak co s tebou mám dělat…"hraně si povzdechl a sám si ho chytl za zadek, než své rty natiskl na ty Vojtovi, už teď cítil zrzkovu erekci.
"Ty jsi ztvrdl…"šeptl, když se od něj odtáhl.
"Jaképak to překvapení, ty romantiku!"zašklebil se na Tondu.
"Jej… tak já jdu…"
"Jdi!"souhlasil s ním.
"Jdu…"
"Tondo?"
"Ano?"
"Ty ruce… taky je nejdřív musíš dát dolů, abys mohl doopravdy jít!"vychutnal si ho stejně, jako Antonín jeho před chvílí.
"Jejda… když mě se nechce!"
"Co dát ty ruce dolů anebo odejít?"
"Hádej,"stiskl jeho hýždě ve svých dlaních.
"Takže odejít?"hrál si Vojtěch na hloupého s úsměvem na rtech.
"Jo i tak to můžeš brát!"zašklebil se na něj a vtiskl mu pusu na krk…"tak já teda už vážně jdu!"zmizl rukama pryč.
"A já tu na tebe počkám…"přikývl a odtáhl se od něj.
"A já si tě pak najdu…"udělal krok do zadu.
"A já se nechám najít…"pokývl hlavou.
"Dobře počítám s tím!"ustoupil o další krok.
"To by jsi měl!"
"To taky budu!"konečně se otočil na podpatku k Vojtěchovi zády.

Zrzek zhluboka vydechl, na rtech měl široký úsměv jako idiot. Zády vyhledal zeď, aby se o ni mohl opřít.
Pohledů lidí okolo si už moc nevšímal, raději si šáhl do kapsy pro cigarety, aby si nějak příjemně zkrátil čekání na Antonína. Volnou rukou si prohrábl vlasy, než ji zas připažil k tělu.
"Vojtóó…."oslovil ho známý hlas plný energie,"Vojto… co, to bylo?!"ten hlas přetékal touhou po nových informacích.
"Masakr,"vydechl Vojtěch jednoslovně se rty široce roztaženými od sebe.
"Nó… to jsem si stačil všimnout! Od doby co jsme přišli, jsem tě ani koutkem oka nezahlédnul a pak vylezeme s Kryštofem ven, si zakouřit, a co nevidíme? Tebe, jak máš jazyk v Antonínově puse! Tak o tom mi musíš říct víc! Ty jsi pil?"zajímal se,
"Bratranče, bylo to úplně, jinak to on měl jazyk v mé puse… A i kdyby to bylo, tak jak říkáš, což ještě jednou podotýkám, že nebylo, tak na to bych opravdu nemusel ani pít a snad si ještě pamatuješ, co jsem ti povídal u vás doma. No prostě se to celé nějak utentovalo ze situace. Nevím, co bych ti k tomu víc řekl… snad jen to, že tvůj frajer nás opravdu vidět nemusel. To zas budou morální kydy, až na mě narazí,"povzdechl si a zhluboka natáhl kouř do plic.
Ondřej překvapeně zamrkal a pak Vojtovi věnoval velice ukřivděný pohled,"tak aby si věděl, tak jen co vás Kryštof uviděl tak se otočil na podpatku a zašel zase dovnitř zabavit Tomáše! A věř mi, že vůbec nemusel…"
Vojtěch protočil oči v sloup,"a můžeš mi říct, jak se to zásadně vylučuje s tím, co jsem ti řekl?! Stejně až ho potkám, bude celý šťastný, že má další zamínku k tomu na mě útočit. Ježíši on fakt zbrojí, už jen z toho když mě vidí."
"Vojto, jsi na něj fakt hnusnej, copak ti někdy něco zlého řekl? Ne neřekl! A ty stejně pořád tvrdíš, jak proti tobě zbrojí!"
Zrzkovi hlavou proběhla ta konverzace, které nebyl Ondřej svědkem, zkřivily se mu rty k jedné straně… ovšem neřekl ani slovo na svou obhajobu.
"Fakt tobě není rady ani pomoci! Jako měl by si být spíš rád za to, jak se Kryštof zachoval, protože řekněme si to upřímně, teď si udělal docela velkou hnusárnu."
"Tak ať! Nezajímám se…"pokrčil ledabyle rameny,"já se nemusím ze svého chování zpovídat ani tobě ani Kryštofovi a dokonce ani ne tomu klukovi, jehož jméno si nepamatuju…"
"Vojto, tohle je fakt hodně hnusný, co teď vypouštíš z úst… Jak by bylo tobě být na Tomášově místě?"
"Ježíškovi oči, hlavně nemoralizuj! Vždyť já jsem na jeho místě byl, když jsem přišel… nebo na to si už nevzpomínáš?! Že nějaká chytrá hlava Antonínovy určitě poradila, ať se semnou přestane úplně bavit a raději si začne s Tomášem. Jo a myslím si, že to byl Kryštof! A to mi prostě nevyvrátíš! Já umím odhadnout lidi… A to podle tebe vůči mně hnusný nebylo?! A když si to tak vezmeš tak i vůči Antonínovi?! A nakonec i vůči tomu blbému Tomášovi! Tak nebuď směšnej!"
Ondřej se už na svého bratrance díval s otevřenou pusou s bradou skoro až u země…"Tak teď už si musíš dělat prdel! Nebo já fakt nevím, co ti tak šiblo! Uvědomuješ si, že tohle už hraničí s paranoiou?!"
"Ondro,"zadíval se svému bratranci do očí,"klidně si spolu můžeme dál povídat, jen mě prosím přestaň urážet, ano?"
"Bez problémů, ale přestaň všechno svalovat na Kryštofa. Jako za chvilku mi snad začneš tvrdit, že může i za to, že při bouřce hřmí?!"
"Fajn dohodnu to,"souhlasil s ním s notnou dávkou sebezapření,"tak změňme téma."
"Dobře… pojďme se bavit o počasí! To máme, ale hezky, že?"zašklebil se na svého bratrance, jakoby předešlá konverzace byla zapomenuta.
"Ano to máme! Nikde ani mráček, ale slunko by mohlo vysvitnout!"chytl se velmi rychle nového tématu.
"Ano to je pravda, ale to možná bude tím, že už je noc!"odpověděl mu brunet přezíravě.
"Ale mě by například vůbec nevadilo, kdyby svítilo i v noci, kdo potřebuje, aby slunce bylo jen ve dne a měsíc zas jen večer? Já teda rozhodně ne!"
"Vojto, ty jsi vážně blázen!"rozesmál se, protože to opravdu odlehčilo situaci.
"Hej to mi ani nemusíš říkat! Já to totiž vím! Jaj ale už aby se Tonda vrátil ze své mise. Mám strašnou chuť na panáka, anebo se rovnou zmrzkat!"přiznal mu.
 

12 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Arya Arya | 27. září 2013 v 6:48 | Reagovat

Ahoj, poprvé, diky za venovanie :D napriek tomu, že si mi už nechcela dovoliť hádať (zvolila som dokonalú taktiku, že jo?)
Ku kapitole... scény s cigaretami sú vždy sexy (okej, v bdsm ani nie...)  <3 a som taká rada, že sa pobozkali :) prajem to Vojtovi. A vlastne aj Antonínovi :)
Trocha ma trápi, čo vyvádza Kryštof :/ Ondro by s ním mal pokecať a vysvetliť mu, že Vojta nie je taký zlý, ako si myslí...
Dúfam, že Tomáš nebude robiť problémy.

Ďakujem za kapitolu, je to super (ozaj trochu telenoveloidné xD )

2 KalamityJane KalamityJane | Web | 27. září 2013 v 8:17 | Reagovat

V první řadě děkuji za věnování, přeji rychlé uzdravení a v klidu zvládnuté stěhování i začátek školy.:-)  a za druhé mám ohromnou radost z toho jak to dopadlo!:-) moc se těším na pokračovaní a budu trpělivě čekat. Dekuju

3 Voldy Voldy | 27. září 2013 v 8:41 | Reagovat

Tak jo, než to zapomenu, tak se vrhnu na okomentování kapitoly. Opravdu bych neměla číst tvé kapitoly ještě v posteli :-D člověk pak neví jestli se mu to nezdá nebo je to pravda. No... v 99,999999999999999999(nekonečno)% je to už napsaná skutečnost :-D Antonín(kruci, už jsem říkala, jak mě to jméno vždycky rozesměje? Jsem měla souseda a strašně ho štvalo, když mu někdo řekl buď Antoníne nebo Toníčku, byl tak pěkně rudej... o tom, jak jsme ho tím provokovali radši mluvit nebudu :-D) takže... Tonda mě trochu štve (slušně), protože je nerozhodnej jak šnek u dálnice. Tomáš mě nasere (neslušně) až bude dělat scény - dejme si ruku na srdce. Takovej břečťan se nevzdává snadno :-D Kryštof... nevím jo, měla jsem ho celkem ráda  v začátku, teď mi přijde... prostě divnej. Lehce na zabití a dala bych mu facana. Najednou se mi k Ondrovo dobré duši nehodí, ALE... to TY jsi autor, takže já si můžu protestovat jak chci, že jo :-D Úplně to vidím, na konci to bude děsnej doják, protože si všichni zašukají se všemi a pak budou plakat, až se budou tomu druhému omlouvat. To jsem to - génius - vymyslela, co? 8-) Nebo by si mohli střihnout grupáč. Uhm... fajn. Jdu si radši vyčistit zuby, leze mi to na mozek (kdyby to tak byla pravda). Nyce... sleduješ, co se mnou dělá kapitola takhle poránu? Začínám chápat, proč občas ráno nestíhám a píšu komentář až pozdě :-D

Jo a... děkuju za věnování, opravdu jsem ho nečekala. Spíš bych čekala, že mi řekneš ať to přestanu hulit, šňupat a podobně, protože jak se sleduju, píšu celkem vatu. Takže jistě chápeš, že takové věnování mě potěšilo - Nagini se červená za mě, to je jasné. A jestli mi ten komentář blog nevezme, tak osobně zajedu do tn.cz a sešlu Avadičku na celou budovu! Grrr :-D

4 Pavla Pavla | 27. září 2013 v 19:48 | Reagovat

Moc děkuji za věnování,potěšilo mě to, Vojtěch je úžasnější a sladkej, snad Antonína nezklame,Tomáš to má blbý,ale zas na každýho někde někdo čeká, Kryštof mi příjde moc starostlivej,těším se jak to bude dál

5 KalamityJane KalamityJane | 27. září 2013 v 20:38 | Reagovat

[3]: Jsem ráda, že nejsem jediná,komu Antonín přijde na ránu pěstí :D

6 Arya Arya | 27. září 2013 v 22:53 | Reagovat

[3]: bože, Voldík, tvoje nápady... *rozhorčene krúti hlavou a tvári sa, že už dva týždne nehľada dobrý grupáč xD*

7 Voldy Voldy | 28. září 2013 v 22:57 | Reagovat

[6]: Jojo! Známe tyhle hovaďáky! :-D vím, o čem mluvím, muhehééé :-D ale myslím, že si zase můžeme nechat zajít chuť.

Co myslíš, Nyce? :-D

8 Nyce-oH Nyce-oH | 6. října 2013 v 2:44 | Reagovat

Děkuji všem za krásné komentáře, další část je v procesu rozpracování, nějak teď nestíhám, omlouvám se

9 Smitha805 Smitha805 | E-mail | Web | 17. května 2014 v 17:56 | Reagovat

I all the time used to read paragraph in news papers but now as I am a user of web thus from now I am using net for posts, thanks to web. gegdgkdedabaeade

10 Pharmg319 Pharmg319 | E-mail | Web | 18. května 2014 v 7:14 | Reagovat

Very nice site! <a href="http://yieapxo2.com/qoqsro/1.html">cheap goods</a>

11 Pharmf374 Pharmf374 | E-mail | Web | 18. května 2014 v 7:14 | Reagovat

Very nice site! cheap goods http://yieapxo2.com/qoqsro/4.html

12 Pharmd260 Pharmd260 | E-mail | Web | 18. května 2014 v 7:15 | Reagovat

Very nice site!

13 cialis cialis | E-mail | Web | 19. května 2014 v 10:42 | Reagovat

Hello!

14 Smithd412 Smithd412 | E-mail | Web | 3. června 2014 v 20:49 | Reagovat

Hello! This post could not be written any better! Reading through this post reminds me of my good dkfddadfakekgece

15 Smithf496 Smithf496 | E-mail | Web | 6. června 2014 v 6:43 | Reagovat

Hello there! This post could not be written any better! Reading this post reminds me of my good old room mate! He always kept talking about this. I will forward this page to him. Fairly certain he will have a good read. Thank you for sharing! dabfbddbfeedgdfg

16 Smithc329 Smithc329 | E-mail | Web | 10. června 2014 v 20:26 | Reagovat

Magnificent site. Plenty of useful information here. I'm sending it to some friends ans additionally sharing in delicious. And certainly, thanks in your sweat! gafddcccadadkeee

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama